 ŠTĚPÁN:
Myslím si, že Krysař ji má moc rád.
ŠTĚPÁNOVKA:
Ti dva se raději neměli znát.
ŠTĚPÁN:
Neměl pryč vodcházet, bude mi scházet.
Měl jsem ho tak ňák rád.
ŠTĚPÁNOVKA:
To se zase vytáhli.
ŠTĚPÁN:
Ostrovani milí!
STĚPÁNOVKA:
I Krysaře natáhli!
ŠTĚPÁN:
To dělaj každou chvíli.
STĚPÁNOVKA:
Myslím, že to přehnali a ďábla vyvolali. Na jeho duši sáhli.
ŠTĚPÁN:
My ponesem riziko!
STĚPÁNOVKA:
S nima jako vždycky.
ŠTĚPÁN:
Nám hodí to na triko!
ŠTĚPÁNOVKA:
To je nelogický.
Vždyť za to nemůžem!
ŠTĚPÁN:
Flétna ublíží všem.
OBA:
Snad to zas ve zdraví přežijem!
Ale rány se nikdy lidem nevyhejbaj.
Náhody národy klidně vylidní.
OBA:
Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá!
Než se voda zas uklidní!
ŠTĚPÁN:
Kéž by se tak Krysař někde chtěl ztratit!
ŠTĚPÁNOVKA:
Něco mi říká, že spíš chce se vrátit!
ŠTĚPÁN:
Zkáza je blízká, už slyším jak píská.
OBA:
Životy chce naše zhatit.
ŠTĚPÁN:
Ježišmarja!!!
STĚPÁNOVKA:
Vždyť je to vlastně tak jedno, co bude.
Tetička zubatá chytí tě všude.
ŠTĚPÁN:
Já nechci teď odejit!
Na onen svět ...
STĚPÁNOVKA a SBOR:
Tam je klid.
Stejně jen prach z tebe zbude.
Rány se nikdy lidem nevyhejbaj.
Náhody národy klidně vylidní.
Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá.
Než se voda zas uklidní.
KRYSAŘ:
Buď zdráv, Štěpáne, a i tebe zdravím, ženo
rybářova.
Proč bych se měl takhle mstít,
rybáři, co vyhýbá se hřích.
Vrátil jsem se jenom rozloučit.
A jen strach vám vidím na očích.
Asi jsem přece jenom nějaká stvůra,
každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál.
A když ze sna budí moje noční můra,
snad abych radši nešel (táhnul) dál.
|
Switch to English 