Řekni kde tak dlouho jsou, Pane, pane kdy už vyjedou.
Otče, proč tak dlouho spí, jezdci blaničtí?
Matko, popros už je čas, už se jede na doraz.
Prosím, Bože o zázrak, než nám fakt ujede vlak.
Není lid a není král, jenž by zemi zachoval
A tak Čechy v sekáči skoupí boháči.
V čem tkví peklo. V čem tkví ráj?
Kde je náš posvátný háj?
Mocně zpívá Vyšehrad, píseň kterou bys měl znát,
Kéž má sílu probudit, abys mohl držet štít.
Ona učí milovat, přesně ta tu musí hrát.
Píseň, která učí žít, naučí nás nebořit.
Kéž tu postavíme most, most se jménem Vzájemnost.
Světec kníže chrání zem, vlastním lidem znesvěcen.
V čem tkví peklo, v čem tkví ráj?
Brány se otevíraj.
REF:
Res publica, věc veřejná.
Jedna milá zem společná všem.
Res publica, všem lhostejná.
Tam je v módě házet kamenem.
Není vlídná lidstva tvář: sebestředný otrokář.
Nehledíme na nebe, staráme se o sebe.
Zubožená příroda, lacino to neprodá.
Pak se zase šikne Bůh, v nouzi věru věrný druh.
Jak nás ještě odrbat, vymýšlí nás hodný stát.
Není nutno však se bát, už nebude z čeho brát.
V čem tkví peklo, v čem tkví ráj?
Lidi tu zapomínaj.
REF:
Res publica, věc veřejná.
Jedna milá zem společná všem.
Res publica, všem lhostejná.
Tam je v módě házet kamenem.
Hádej v který skále spí rytíři blaničtí.
V který hoře lože maj, a kdy oře zařehtaj?
Hádej, kde se ukrývaj, hádej , kde leží ten kraj?
Kde tak dlouho můžou být, jak se dají probudit?
Nemá cenu teď si lhát, necháme je pochcípat.
Jó, není to růžové, neboť čeští mužové
činí peklo, chtějí ráj
Blanické už nehladaj.
REF:
Res publica, věc veřejná.
Jedna milá zem společná všem.
Res publica, všem lhostejná.
Tam je v módě házet kamenem.
Řekni, kde tak dlouho jsou, Pane, kdy už vyjedou.
Otče, proč tak dlouho spí, Jezdci blaničtí?
Matko, popros, už je čas…
|