Daniel Landa
"Malá díra v hlavě"

Když se stromy promění ve starý duchy, co hlídaj svět,
to není vůbec dobrý znamení, lákaj mne Tam a já chci Zpět.

Hvězda na mne zdálky volá, chce mě do kapradí uložit.
To se vám zadřou vozubený kola, no a váš stroj přestane jít.
Někdo mi chtěl zkrátit čáru, kterou do věčnosti maluju.
Rychle se otevírá tlama zmaru a každým krokem se ti vzdaluju.

Malou díru v hlavě mám a lunu zakryl mrak.
Teplá krev mi napoví, že ji tam mám, že je to tak.
Malou díru v hlavě mám a lesem tady vrávorám.
Ty jsi sama, já jsem sám a možná zrovna umírám.

Když tě víly okouzlí, od jejich tůjí zazní zpěv.
Tělu je jasný, že už je to zlý, klopýtám dál a stírám krev.

Mech mě láká ať si lehnu, že mne přikreje a bude klid.
Jenže jak si lehnu už se nehnu a ještě nechci duši vypustit!
Celej člověk touží spočinout, v mlze pro mě září z nebe most.
Moh' bych si tělo jako boty zout a tím všem říct, že už mám dost.

Malou díru v hlavě mám. Díru, ale tebe též.
Já tě strašně miluju a ty mě strašně miluješ.
Malou díru v hlavě mám a lesem tady vrávorám.
Ty jsi sama, já jsem sám a možná zrovna umírám.

Když tě náhle obklopí lesní žínky a jejich klam,
ve tmavejch bažinách tě utopí!
Já tady zdechnout nehodlám!

Rychle mizí všechny síly, listí hladí a mě se chce spát.
Nemám to rád, když se do mě střílí,
tak ještě naposledy zkouším vstát.
Hvězda na mě pořád volá, dělám jako bych to nevnímal,
Radši se dívám na tu Hvězdu zdola,
šeptám Tvý jméno a šlapu dál.

Malou díru v hlavě mám a pozoruju velkej vůz.
Pořád jede oblohou, tak já půjdu ještě kus.
Malou díru v hlavě mám a lesem tady vrávorám.
Ty jsi sama, já jsem sám a možná zrovna umírám.

Malou díru v hlavě mám, kráčím do tmy ani nevím kam,
Potichu si přísahám, že k tobě doklopýtám.
Malou díru v hlavě mám a lesem tady vrávorám.
Ty jsi sama, já jsem sám a možná zrovna umírám.