Daniel Landa
"Dušičky"

Uprostřed lesa ležím v mechu
a prost všeho spěchu
fakt nevím kam dál.
Hvězdy mlčí, jak do nich čučím
a ptám se, jestli sem
nepřebral.
Hlava se točí,
když zavírám oči,
to spánek se pod víčka
neslyšně dral.

Na dušičky pozor dejte,
do mechu v lese si nelehejte.
Světy se prolnou na dušičky,
tak buďte doma a zapalte svíčky.

Prazvláštní chvění mě ze spánku budí,
chladná zem studí,
však cosi mě hřálo.
Cizí dívka mě po tváři hladí
a že mi to nevadí, tak se to stalo.
Havraní vlasy mi bičujou líce
a já chci více,
vždyť ještě mám málo.

Na dušičky pozor dejte,
do mechu v lese si nelehejte.
Světy se prolnou na dušičky,
tak buďte doma a zapalte svíčky.

S neznámou kráskou pak do tmy sem spěchal,
však něco jsem nechal tam na mechu.
Kampak mě vede,
kampak to běžím,
vždyť mý tělo leží tam bez dechu.

Na dušičky pozor dejte,
do mechu v lese si nelehejte.
Světy se prolnou na dušičky,
tak buďte doma a zapalte svíčky.
Na dušičky pozor dejte,
do mechu v lese si nelehejte.
Světy se prolnou na dušičky,
tak buďte doma a zapalte svíčky.